Duben 2011

Zebřičky mají mladé

30. dubna 2011 v 10:15 | Ajjin |  Ostatní zvířata
O mých zebřičkách jsem na blogu asi ještě nepsala. Taky není co napsat, ale teď se mi to zdá jako dobrá příležitost. Mají totiž mláďata. Není to moc velká událost, mláďata měli snad stokrát, ale nejlepší je, že je má bílá zebřička s klasickou šedou, takže mláďata jsou zatím krásní mutantíci. Mají bílé křídla a šedé tělo, uvidím co znich vyroste, zatím jště nejsou plně opeření, nemají ocasní péra a tak a možná taky budou později celé bílé, co já vím jak vypadá mládě bílé zebřičky, nyní je máme poprvé.
Abyste pochopili, máme skupinu desíti zeber je ve velké voliéře v takové místnosti, (dřív to byla kuchyň), vedle kotelny, dvě z nich jsou právě bílé. Nevím jestli bílá je samec a šedá samice nebo naopak, zas tak moc je nesleduju. Škoda že je nemůžu nafotit, nechci jim dělat šoky, stačilo jak mi dneska ráno vyletěly z budky a musela sem je tam dát spátky, protože jsou jště moc malá. Sice vím, že rodiče by je krmili i na zemi, ale zas by jim v noci byla asi zima.
Jsem z toho fakt nadšená, třeba vyšlechtím novou barevnou variantu zebřiček =D.

Rajkovití

25. dubna 2011 v 17:17 | Ajjin |  Amerika

Rajkovití

(Paradisaeidae)
http://81.0.246.28/assets/ke-stazeni/tapety/zvirata/papouch_foto.jpg
(Rajka Raggianská)

Rajek je cca 44 druhů.

Velikost: 12 - 100cm
Rajky, čeleď pěvců blízká lemčíkům a havranovitým, žijí hlavně na Nové Guineji, především ve vlhkých, horských lesích. Rajky jsou proslulé pozoruhodně krásným a ozdobným opeřením. Samičky vypadají zcela nenápadně. Živí se hlavně plody - fíky, banány. Hlasové projevy rajek jsou různé, od měkkých, protáhlých zvuků po velmi hlasité, výbušné volání které zní jako výstřely z děla. Několik málo druhů v zajetí napodobuje jiné hlasy a zvuky.

Rozmnožování
Když samci hledají družky, pořádají společně nádherné představení. Rosprostírají pera, rytmicky jimi potřásají, zauujímají zvláštní pózy a hlasitě zpívají. Samci se mezi sebou neperou, aby si nepoškodili opeření, jen předvádějí svou krásu a hledí tancem vyniknout nad soupeře. O hnízda na větvích nebo v dutinách stromů se starají pouze samičky, které kladou obvykle jedno nebo dvě vejce.

Tyčinky "svatoján"

24. dubna 2011 v 12:34 | Ajjin |  .::Hlodavci::.
Docela mě zaujal druh jedněch okusovacích tyčinek pro hlodavce, svatoján anglicky carob.
Co to je ten svatoján?
Do googlu překladače jsem zadala carob a přeložilo mi to jako rohovník.
Co to je ten rohovník?
To bych nebyla já, abych se takovýma blbostma nezabývala, našla jsem, že rohovník je: Rohovník je v teplých krajích statným stromem. Jeho semena odedávna slouží jako potrava i pochoutka, jsou sladká a mají lahodnou chuť i vůni. Je to stálezelený strom až patnáct metrů vysoký, s hnědou rozpraskanou kůrou. Má tmavě zelené, lesklé, kožovité, sudozpeřené listy. Plodem jsou ve zralosti tmavohnědé, široké tuhé lusky, obsahující tvrdá hladká semena.Velmi snadno také klíčí, proto můžete svatojánský chléb pěstovat i jako zajímavou rostlinu doma v květináči. V létě se mu bude dařit na terase či zahradě.
Tak dobře, asi to je nějaký exotický strom....alespoň jsme se něco poučili. Hlavní je, že Teddymu to moc chutná, ještě více než od stejnojmenné firmy příchuť jablko. Hned to začal okusovat a teď už z té tyčinky má jen půlku X). Trochu jsem z toho odlpupla i Fidget, protože s celou tyčkou by si neporadila, tak ten kousek hned začala šikovně ohlodávat....

http://www.vitapol.pl/eng/img/products/zvp-1109.jpg


Novoguinejský pes

23. dubna 2011 v 8:32 | Ajjin |  Asie

Novoguinejský "zpívající" pes

Výška: 35-38cm

Hmotnost: 8-10kg

Věk: 10-12 let
Pochází z Nové Guiney. V 19. století cestovatelé popsali až protikladný vztah k psům ve vesnicích novoguinejských nížin - někde byli chováni jako domácí mazlíčkové, zatímco jinde byli týráni. Ve 20. století domorodý nížinný novoguinejský pes díky křížení s dovezenými plemeny téměř vyhynul. Nicméně v padesátých letech byli dva čistokrevní psi odchyceni a izolováni v údolí Lavanni na vysočině v jižní části země a posléze odesláni do zoologické zahrady Taronga v australském Sydney. V sedmdesátých letech byl odchycen v údolí Eipomak, v Irian Jaya, v indonéské části Guineje, další pár. Všichni zpívající psi, kteří jsou nyní v Evropě a v Severní Americe, jsou ve skutečnosti potomky těchto dvou párů. Toto hlučné plemeno umí jedinečným zpěvavým způsobem výt.

Zajímavosti
Hlasový projev tohoto zvířete je velmi působivý a dokonce v anglicky mluvících zemích se tento pes nazývá "singing dog", což v doslovném překladu znamená "zpívající pes".

zoo Zlín je jediná evropská zoo spolu s Anglií, kde tento druh divokého psa chovají.

Označení "primitivní" se používá pro malou skupinu psů, kteří jsou potomky vlka z indických plání. Někteří příslušníci skupiny jako například novoguinejský zpívající pes jsou opravdu primitivní, protože ustrnuli na nejnižším stupni domestikace.

Zdroj

www.priroda.cz

21. dubna 2011 v 12:02 | Ajjin |  .::Představuju::.
>Tak tuhle stránku mám obzvlášť ráda, dozvím se tam plno zajímavých věcí ze světa zvířat<

>Prosím, neberte to jen jako kopírování se zdrojem a nic jiného, berte to i tak, že když to předám na svůj blog, i vy se dozvíte mnoho zajímavého o kterém byjste neměli "nikdy" ani tušení<

>Nejenže tam jsou zajímavé články, ale i plno krásných fotografií daných vzířat<

>Určitě doporučuji se tam občas podívat<

Příroda.cz - příroda, ekologie, životní prostředí, život

Fotky "Staré"

17. dubna 2011 v 17:15 | Ajjin |  Starula
Jak jste se mohli dočíst na animalsphotos, byla jsem u tetky a nafotila Starou a její kotě, které jsem pojmenovala Iris. Tady dám fotky Starulky...

Pojídání okurku

15. dubna 2011 v 21:32 | Ajjin |  Teddy
Dvě fotky, které viděl snad každý chovatel u svého křečka - pojídání okurku. Celkem se mi ty fotky povedly dobře zaostřit, tak vám je sem hodím ať si trochu odpočinete od pročítání dlouhých článků.


Lemur Kata

13. dubna 2011 v 17:21 | Ajjin |  Afrika

Lemur Kata

Délka: 38 - 50cm

Váha: 2,5 - 3,5kg

Věk: až 20let
http://www.zoozlin.eu/files/images/sm_9jgkppo_lemur-06-330.jpg
Lemuři patří mezi poloopice. Je endemitem ostrova Madagaskar. Kata tráví na zemi více času než jemu druhy příbuzné, i když dovede zručně šplhat. Je to velmi společenský druh, tvoří skupiny 5 až 25 zvířat. Jádro skupiny tvoří dospělé samice, mezi nimiž existuje dobře vymezené hierarchické uspořádání a jsou nadřazené samcům. Mladé samice zůstávají se svými matkami a sestrami a samci vytvářejí mládenecké skupiny. Katy sbírají rukama květy, plody, listy, kůru a dobývají mízu.

Rozmnožování
Březost trvá 134 - 138 dní. Samice rodí jedno mládě, které zpočátku nosí na krku, později na hřbetě. Dvojčata se v průměru objevují v každém šestém vrhu. Mateřské mléko mláďata sají ještě v pátém měsíci života, i když se už od 8 týdnů živí pevnou potravou. Samice dospívají už v 20 měsících, samci v 2,5 letech. Mláďata lemura katy kojí kterákoliv dospělá samice z tlupy. Novorozená mláďata mají jasně modré oči. Zářivě žlutou barvu získají jejich duhovky teprve časem.

Zajímavosti
Mají ploché nehty na všech prstech vyjma druhého prstu na zadní noze, který má místo nehtu dlouhý čistící dráp na pročesávání srsti.
Lemuři kata se rádi na zemi i na stromech sluní. Sedí přitom vzpřímeně a ruce mají na kolenou v pozici "vyznavačů slunce".
Slunění

Zdroj
encyklopedie Zvíře


Fotky - ruměnice

9. dubna 2011 v 13:13 | Ajjin |  .::Moje Fotky::.
Tak se hlásím s dalšíma fotkama, zjistila jsem díky Lojzince, že ti brouci co tak ráda fotím jsou Ruměnice pospolné...tady máte další fotky:

Pobytové znaky zvířat II.

8. dubna 2011 v 20:02 | Ajjin |  .::Zvířecí řeč::.
Vývržky sov
V lesích i na lesních hřbitovech často ve větším množství pod stromy.
Jsou zhruba 5cm dlouhé, válečkovité. Obsahují vyvržené zbytky
natrávené potravy - srst(hlavně hrabošů), kosti a peří.
Trhance dravce
V lesích. Že se jedná o úlovek dravce nikoli šelmy, je patrné
podle zachovalých celých brků každého péra (savci péra odkousávají).
Péra na obrázku pocházejí z holuba hřivnáče.
Trus srnce
Načernalé, fazolovité bobky srnce jsou zhruba 10-14mm dlohé z-10mm široké.
Znalci mohou podle trusu poznat velikost zvířete a stav jeho výživy.
Trus lišky
V lesích, na loukách a polích, často u nějakých význačných
bodů (balvany, pařezy...). Jsou 5-8cm dlouhé, na jednom konci oválné,
na druhém zašpičatělé. Na podzim bývají často modré po borůvkách v potravě.

z knížky Zvířata a rostliny lesa

Pobytové znaky zvířat

6. dubna 2011 v 11:26 | Ajjin |  .::Zvířecí řeč::.
Nora jezevce se vchodem
Několik metrů hluboké stavby (jezevčí hrady)s více patry a několika východy (vsuky).
Průměr vchodu je asi 30 cm. Typický je hladce uhrabaný používaný hlavní vchod,
znamející obydlenou noru.
Dutina šplhavce
Průměr vchodu do stromové dutiny je velký podle druhu 5-7cm (strakapoudi) nebo
7-12cm (datel černý). Šplhavci vytesávají dutiny v nezdravém nebo trouchnivém
dřevě. Opuštěné dutiny využívají k pobytu nebo rozmnožování mnohé další
druhy živočichů.
Hnízdo veverky
Podobně jako ptáci si stavějí veverky svoje hnízda splétáním větví a listů,
vysoko v korunách v rozvětvení větví. Průměr hnízda je zhruba 40cm.
Stopy po vytloukání jelenů
Jeleni shazují každoročně po říji svoje paroží. Nově vyrůstající paroží je obaleno
kožovitou vrstvou zvanou lýčí, kterou jeleni odstraňují "vytloukáním" o stromy.
Okousané šišky
Často je nalezneme pod smrky v lesích i parcích. Ulamování způsobují veverky,
vyhledávající v nich semena, ta v nich hledají i myšice. Po veverkách zůstávají uplně
okousané šišky a netknuté na špici, vykousané spadlé šišky po myšicích jsou celé.
Stopy rycí činnosti divokých prasat
Při hledání hmyzu, kořínků nebo hub v zemi vyrývají divoká prasata drn často
na značných plochách.
Otírací strom (drbiště) prasete divokého
Pokud divoká prasta pociťují nějaké svrbění kůže, ráda se otírají o určité
stromy (drbiště). Na nich je pak kůra odřená do výšky 0,5-1m. Pokud je v srsti prasat
zvtrdlé bahno z kaliště, vytvoří se na stromě tzv. malovánky.

z knížky Zvířata a rostliny lesa



Jarní fotky

5. dubna 2011 v 9:31 | Ajjin |  .::Moje Fotky::.
Chvilku vás budu bombardovat fotkama, protože v neděli bylo snad nejkrásněji za tento rok a tak sem skoro celý den fotila přírodu...

Kočičí paměť

3. dubna 2011 v 8:35 | Ajjin |  .::O kočkách::.
Obecně se ví, že kočky mají úžasnou schopnost prozkoumávat nové prostředí. Bylo ale vědecky prozkoumáno, že jejich schopnost uchovávat informace je lepší než u některých domácích zvířat: Zvířatům ukázali velké množství krabic a naučili je, že potrava je pouze pod krabicí, která má nahoře rozsvícenou lampu. Jakmile byl tento výcvik dokončen, badatelé okamžitě lampu rozsvítili a psům a kočkám neumožnili po jistou dobu ke krabicím přístup. Psům vydržela vzpomínka nejdéle pět minut, ale některé kočky se správně ke krabici vrátily i po 16 hodinách, což svědčí dokonce o lepší paměti, než mají některé opice a orangutani.
z časopisu naše kočky
http://i.lidovky.cz/09/062/lngal/BAT2bc807_bengalska_kocka.jpg